Obec Lipňany se nachází přibližně 2,5 km JZZ od Tršic. Rozloha katastrálního území Lipňany je 2,82 km 2.


Historie obce

První záznamy o existenci Lipňan pocházejí prakticky ze stejné doby jako zápisy o Tršicích a ostatních okolních obcí.

Vesnice Lipňany patřila v druhé polovině XIII.století vladykovi Hřivínovi z Lipňan. Jeho jméno se vyskytuje na několika současných listinách jako svědka, co svědčí o jeho vážnosti. Jeho nástupci nabyli statky i v okolních vesnicích. Tak Hřivín z Lipňan (snad syn či vnuk shora jmenovaného) učininil roku 1355 spolek s Matyášem z Dlouhé Loučky na všechny své statky v Lipňanech, ve Lhotce, Lazníkách, Ranošově a jinde. V roce 1368 prodali vladykové lipňanští, bratři Drch a Pitrold, vesnici Valentinovi z Přestavlk a pánům z Kravař, také vesnici Ranošov, Meziříč a Provodov. Konečně prodal Kuník z Drahotuš roku 1373 celou vesnici abatyši a konventu panenského kláštera svatého Jakuba v Olomouci i s tvrzí, dvorem o dvou lánech, s lukami, lesy a pastvinami. K tomu si vyžádal dovolení od markraběte Jana již roku 1371. Lipňany zůstaly v držení kláštera svatojakubského až do první čtvrti XVI.století, kdy klášter zanikl.

V XVI.století získal Lipňany i blízké Vacanovice nejprve Jiří Žabka z Limberka a na Tršicích, který je držel dříve jako léno klášterní. Jeho právo k této vesnici popíral biskup olomoucký Stanislav Thurzo (1489-1540) a vymáhal si její vydání roku 1527 žalobou u zemského soudu. Ale Jiří Žabka si roku 1532 vymohl u krále Ferdinanda I., jemuž prokázal mnoho služeb, potvrzení svého práva na obě vesnice. Ještě toho roku je ale prodal a zapsal Žibřidovi z Bobolusk a na Tršicích. Olomoucký biskup se nepřestal domáhati svého práva na obě vesnice, až zemský soud rozhodl roku 1536 rozhodl rozepři ve prospěch olomouckého biskupa. Biskup Stanislav vyrovnal se pak s dosavadním držitelem vesnic tak, že přenechal obě vesnice téhož roku Žibřidovi z Bobolusk a na Tršicích i jeho synu Nikodémovi a dceři Zuzaně k užívání na čas jejich života, potom měly připadnout biskupovi, což se také stalo. Biskup postoupil obě vesnice kolem roku 1570 olomoucké kapitule za jistý roční důchod. Kapitule je připojila k svému panství v Tršicích.

Po třicetileté válce byl dle vizitační zprávy z roku 1657 v Lipňanech 1 celoláník, 5 sedláků, 6 pololáníků a 2 chalupníci.

Vizitační zpráva z roku 1771 uvádí: Kaple postavená roku 1711, na malé vížce zvonek s nápisem “Pro communitate in Lipňan honori B.M.V. et S.Floriani 1711" (Pro obec lipňanskou ke cti bl.B.M. a sv.Floriana). Zvon váží asi dva centy.

Lepší stav byl v Lipňanech v XVIII.století. Podle urbariální fasse bylo v roku 1775 v obci 13 pololáníků, 2 chalupníci, 5 domkařů, mezi nimi byla pastouška a obecní hostinec a 4 podruzi.

Roku 1837 bylo v Lipňanech 28 domů, 176 obyvatel a kaple sv.Floriána.

Dne 24.května 1780 píše tršický farář František Drottner konsistoři: “Před dvěma roky shořela v Lipňanech kaple, s dovolením konsistoře postavená a sv.Florianovi zasvěcená, tak že musí býti ze základu na místě několik kroků od dosavadního stanoviště vzdáleném, znovu postavena. Obec lipňanská se nabízí, že kapli znovu vystaví.

V červnu 1780 dodal děkan bystřický Jan Josef Klitschnik o této žádosti vyjádření. Píše: “Dne 12.tohoto měsíce byl jsem v Lipňanech, abych shlédl místo pro kapli určené. Leží uprostřed obce, je odděleno od obytných stavení a proto chráněno od nebezpečí ohně. Kaple je z dobrého materiálu od základů až po okna již vystavěná, vlastním nákladem občanů lipňanských, bez újmy práv farního kostela v Tršicích.”

Lipňanská obec vydala reverze, pečetí svou opatřený a kapitule jako majitelce místa předložený, že bude na věčné časy kapli spravovati.

Lipňany jsou přifařeny do Tršic, také přiškoleny byly do roku 1888 do Tršic. V tomto roce postavili společně obce Lipňany a Vacanovice obecnou školu v Lipňanech. V roce 1977 byla škola v Lipňanech zrušena. V posledním roce zde bylo zapsáno 17 žáků.

V olomouckém okresním archívu se nachází o Lipňanech celkem 28 evidenčních jednotek (listin, svazků a pod.), pocházejících z let 1830-1943. V současné době se neví, zda byla později obecní kronika vedena.

Od sloučení Lipňan s Tršicemi, k němuž došlo koncem roku 1974, jsou nejdůležitější údaje o nich obsaženy v kronice tršické.


Počet obyvatel

V 19. století měly Lipňany více obyvatel. Např. v roce 1837 zde žilo 176 obyvatel v 28 domech. Svědčí o tom také založení školy v roce 1888.


Hospodářské budovy bývalých rolnických usedlostí

Měly v Lipňanech náležitou úroveň, poněvadž výrobní podmínky i výsledky hospodaření zde bývaly lepší než v Tršicích. Po socializaci zemědělství a soustředění živočišné výroby do velkých nových objektů samozřejmě nejsou z větší části využívány, podobně jako všude jinde na venkově. Některé hospodářské budovy, a to hlavně stodoly, otevřené přístřešky na hospodářské stroje a sušárny chmele, musely být postupně likvidovány. Z původních asi osmnácti stodol ještě stojí pět, z šesti sušáren chmele zbyla jediná.


Nejstarší památky

  • Socha sv. Jana Nepomuckého na návsi z roku 1730 (opravena 1852, přemístěna 1886)
  • Budova hostince čp. 10, asi z roku 1775
  • Nová kaple sv. Floriána, vysvěcená r.1781
  • Ještě starší ovšem budou pravděpodobně v Lipňanech součásti některých usedlostí, např. hliněné zdi z tzv. "válků" nebo kamenné základy atd.


Kříže, sochy a boží muky

  • Socha sv. Jana Nepomuckého, zmíněná v předešlém odstavci
  • Soška Madony s dítětem, 1886, za vsí, u silnice do Tršic, ukradena v r.2000
  • Kříž u kaple, postavený v 19. stol., v r.1998 generálně opraven
  • Kříž pod lipami, na konci vesnice, u silnice do Tršic. Spodní část je pravděpodobně z 18.století, horní z 19.století
  • Kříž na Poříně, 1885, poškozený, neúplný
  • Boží muka u školy, u silnice do Vacanovic, postavená počátkem 19.století


Socha Madony s dítětem (zhotovena roku 1886, ukradena prozatím neznámým pachatelem)