Z tršické školy přešel do 3. třídy německé hlavní školy v Kroměříži. Ve 12 letech pak přestoupil do latinského gymnázia piaristů kroměřížských. Poslední ročníky gymnázia absolvoval na gymnáziu v Olomouci, kde roku 1851 ukončil studium s prospěchem výborným. Po maturitě se stal posluchačem filosofické fakulty Karlovy univerzity v Praze, kde také studoval jeho starší bratr Jan1) (16. 5. 1827 - 1. 7. 1902).

Vložený obrázek

František Lepař pětapadesátiletý (foto Josef Picek, Jičín)


Po ukončení studia byl ve školním roce 1854 - 1855 suplujícím profesorem na gymnáziu v České Lípě. Zde se připravoval na náročné zkoušky z klasické filologie, které vykonal 25. 7. 1855 – za pouhý rok po absolvování univerzity. V lednu 1856 byl jmenován učitelem c.k. vyššího gymnázia v Jičíně. Od roku 1848 byla poskytnuta práva vyučovat kromě jazyka německého také jazyk český. Zde se projevil jako neohrožený propagátor jazyka českého. Psal učebnice jazyka českého a docílil toho, že jičínské gymnázium jako jedno z prvních vyučovalo v jazyce českém a od roku 1868 byla němčina předmětem nepovinným. Od té doby věnoval veškeré úsilí stavbě nové budovy gymnázia namísto opravy staré, nevyhovující budovy. Po mnohaletém úsilí byla schválena stavba nové budovy a ze státní pokladny uvolněno 155 tisíc zlatých. To bylo v dubnu 1881. Základní kámen byl položen dne 26. 3. 1882. Nově postavená budova byla za velké slávy vysvěcena a předána k výuce 4. 10. 1883.

Vložený obrázek

Kromě práce pedagogické, humánní a organizační zasáhl prostřednictvím literatury a vědecké tvorby veškeré české střední školství. Jeho tvůrčí činnost je možné rozdělit na klasickou filologii, slovanskou filologii, dějepis, turistiku, lexikografii. Byl členem České akademie věd a umění, Literární jednoty, Občanské besedy v Jičíně, Klubu českých turistů. Spolu se synem Mojmírem a přáteli zprůchodnil Prachovské skály. V letošním roce byla za přítomnosti pravnučky JUDr. Jaroslavy Svejkovské Lepařovi odhalena pamětní deska u Lepařovi vyhlídky v Prachovských skalách.

Vložený obrázek

Při oslavách 100. výročí narození Františka Lepaře bylo navrženo, aby gymnázium neslo název po svém zakladateli. A tak od 24. 2. 1932 je pojmenováno Státní československé gymnázium Františka Lepaře. Název si uchovalo až do roku 1953. Po reformách se jméno změnilo na střední všeobecnou vzdělávací školu, posléze jen na gymnázium. Po listopadu 1989 požádal ředitel s celým učitelským sborem o navrácení původního jména. Žádosti bylo vyhověno a od roku 1990 nese název Lepařovo gymnázium.

Školní rada František Lepař zemřel 21. 12. 1899 s perem v ruce, zasažen mrtvicí. Ostatky Františka Lepaře jsou uloženy na jičínském hřbitově do hrobky, kde rovněž odpočívají František Šír a Václav Svoboda, tři jičínští buditelé, muži jejichž obětavost, nezištnost a národní nadšení sloužilo vzorem dalším generacím. V Jičíně a okolí není jméno Františka Lepaře zapomenuto. Svědčí o tom například Lepařovo gymnázium, Lepařova vyhlídka v Prachovských skalách nebo Lepařova ulice v Jičíně.


1) Jan Lepař, pozdější profesor na gymnáziích v Jihlavě, Znojmě, Opavě a na Akademickém gymnáziu v Praze, v letech 1870 - 1886 ředitel českého učitelského ústavu v Praze, spisovatel (pseudonym Pravdoslav Lipňanský) a nadšený vlastenec.