Po dvou měsících příprav jsme se v předvečer tršických hodů, v pátek 7. září mohli zúčastnit otevření výstavy na zámeckém nádvoří. Přímo v muzeu jste mohli shlédnout exponáty vztahující se k válce, tj. dobové fotografie, předměty denní potřeby, dopisnice z války, deníky, výpisy z kartotéky padlých tršických občanů, či karty legionářů, a také se začíst do románu, vztahujícího se k době, tršického rodáka, Jana Spáčila. Naši výstavu také obohatil dokumenty, fotografiemi a dalšími exponáty předseda obce legionářské v Olomouci, pan Milan Žuffa - Kunčo.

Poděkování patří občanům, kteří nám zapůjčili fotografie, dobové předměty, dopisy a další exponáty, dále správkyni muzea, paní Lence Svrčkové, členkám kulturní komise: paní M. Mrlínové, J. Bělajevové, P. Vláčilové, bývalé starostce paní L. Stejskalové za organizaci pátečního večera na zámeckém nádvoří s dobovými kostýmy a hudební produkcí.

Velké poděkování patří již zmiňovanému panu M. Žuffa - Kunčovi, a především paní Haně Dvořákové, která do výstavy přispěla největším množstvím exponátů, a velkou část zde vystavených dokumentů, převedla do digitální podoby.

M. Mahdal, kronikář obce

Článek je součástí retrospektivního zápisu do obecní kroniky za rok 2018.


Fotografická a textová příloha


Výpis z kartotéky padlých


List legionáře

Jméno: Jan 

Příjmení: SPÁČIL 

Datum narození: 28.10.1896 

Obec narození: Tršice 

Okres narození: Hranice 

Domovská obec: Tršice 

Domovský okres: Hranice 

Vzdělání: ob.

Zaměstnání: zedník

Politická příslušnost: soc.dem.

Prezenční služba u rakousko-uherského útvaru: zem.p.pl.13

Rakousko-uherský útvar v době zajetí: zem.p.pl.13

Datum zajetí: 20.6.1916

Místo zajetí: Berestečko

Hodnost v době zajetí: vojín

Místo podání přihlášky do legií: Bujsk, Tomská gub.

Datum zařazení do legií: 7.1.1918

Jednotka v době zařazení: radiorota (LR) 

Hodnost v době zařazení: vojín

Konec v legiích: 6.10.1921 (DM)

Poslední útvar v legiích: radiorota

Poslední hodnost v legiích: vojín

Jan Spáčil


Dopisnice z války. Herynek Jan píše bratrovi.

16.1.1915

Drahý Bratře.

Přijmi srdečný pozdrav a zároveň Ti sděluji, že jsem lístky obdržel. Balík jsem též v pořádku obdržel, skažené nebyly. Již jsem dal odpověď na balíky, hned 27 na ten první, dvě psaní jsem poslal a asi tři kartky, tak jste je nedostali neb je teprv dostanete, jde to pomalu. Jozefovi jsem též odepsal. Tvou kartku od 7/1 sem došlo 15/1 a od Zefky také obě zaranu. Já jsem dosud zdráv a pozdravuj všechny vespolek Jan.

Ctěný pan Frant. Herynek, v Tršicích u Olomouce


Dopis z fronty paní Františce Drápalové o smrti jejího syna Oldřicha Drápala.

Stanoviště dne 25. 8. 1918

Velevážená paní!

Srdce svírá se mně při myšlence, jak přijměte zvěst neblahou, kterou Vám tímto přinésti musím. Cítím s Vámi bol nesmírný, vím však zároveň, že bol tento představiti může si vlastně pouze – máti. Možná, že předešla mou zprávu jiná, z jiných rukou a že očekáváte snad již jen dalších podrobností. Nechtěje Vás udržeti v nejistotě trapné, dávám Vám následující na vědomost prose předem za odpuštění, že vše asi přece Vás postihne příliš nečekaně a rychle. 

Syn Váš, Oldřich Drápal, ohňostrujce u 15 cm hmoždířové baterie Tirol 297/14 polní pošta 431, dne 15. tohoto měsíce utrpěl nepřátelským granátem explodujícím v baráku, jenž obydlel, těžké zranění na obou nohách, jemuž asi 3 hodiny později podlehl. Bylo to v půl sedmé hodině ranní, když zasáhla jej střela a skonal, než mohla mu býti poskytnuta lékařská pomoc. Mimo těžké zranění na nohou byl též těžce raněn do prsou a následkem těchto ran zemřel. 

Nelze Vám ani popsati, jak těžce stihla nás ztráta toho „nejlepšího a neoblíbenějšího“ druha. Byltě přec zesnulý pravou moji rukou a svým podřízeným nejlepším otcem. Až do posledního okamžiku svého zdejšího pobytí byl při úplném vědomí a odebral se na onen svět s klidem spravedlivého člověka. Nikdy nezapomenu šlechetné této povahy a těžce ztrácím ztrátu svého nejvýbornějšího muže. Nemohu ani Vás potěšit v hořkém Vašem žalu, sám potřeboval bych potěšení, kterého nelze se mi nalézti. Člověk zde musí přece se oddati osudu krutému, pro nás všechny platí jen: dnes ten, zítra onen. Zároveń se synem vaším utrpěl smrt muž, bydlící se zesnulým v tom samém baráku, následkem těžkého zranění. 

Pochovali jsme je oba, rodáci to z Moravy na hřbitově v Grotti, italské to osadě, nyní ovšem opuštěné a postavili jsme jim na hrobě společný hrob kříž ze dřeva vytesaný s krásně provedeným nápisem. Spí tam nyní spánek věčný, něhož Bůh jim dejž jedno zjistiti, jsem u blahého procitnutí. Pozůstalost, kterou jsme mohli ještě z trosek baráku zjistiti, zaslal jsem na adresu setry zesnulého, Anežku v Tršicích u Olomouce neznaje a nemoha se také dopátrati příslušných. Vaší adresy dověděl jsem se teprve ze dvou později sem došlých 2 žádostí o prodloužení dovolené, případně zproštění od vojenské služby. Obnos korun 86 v papírech, rovněž u zemřelého nalezených, střelou však též poškozených, zaslal jsem kvůli výměně ke kádru těžkého pluku dělostřeleckého č 14 do Vídně a budou Vám nebo sestře padlého po výměně zaslány. 

Projevuje Vám tímto svoji a ve jménu celé baterie, k níž náležel zesnulý nejvroucnější soustrast nad utrpěnou ztrátou tak nesmírnou.

 

Znamenám se ve vší oddanosti Jan Kraus nadpor.