Po ukončení školy v Tršicích se vyučil v Olomouci štukatérem a jeho práce – jako učně – se nachází v průčelí tršického kostela nad hlavním vchodem, kde vytvořil ozdobné Ave Maria. Kamenosochařskou dílnu měl v Tršicích v přístavku domu č. 124 (v 70. letech opravna obuvi, později opravna kol).

V Tršicích tvořil ponejvíce z hořického pískovce. Jsou to sochy věrozvěstů Cyrila a Metoděje u kostela, se jmény padlých v první světové válce. Na zemědělské škole je to hanácký rozsévač s podobou zemědělského pracovníka Jana Rozkošného z Křenovic, který se o stavbu této školy zasloužil. Pamětní deska na domě Hynka Florýka s jeho podobou, jelen v průčelí myslivny, socha legionáře Oldřicha Béma a celá řada památníků padlým ve světové válce v obcích v širokém okolí. Z Palíkovy tvorby je dodnes zachovaná busta Jana Husa z roku 1925 v Ostravě.

Pro četná divadelní představení místních ochotníků vytvářel kulisy. Také je autorem návrhu sokolského praporu TJ Tršice z roku 1934. Prapor je trvale umístěn v místním muzeu.

Vložený obrázek

Před školou ve Velké Bystřici byla umístěna socha T.G.M. Pořídili ji legionáři a pokrokové spolky po první světové válce. Měla být Sochou svobody. Vytvořil ji z hořického pískovce, dílo v nadživotní velikosti, přes tři metry vysoké. Sochu odhalili 20. května 1923, ale za války ji před Němci místní stačili po částech ukrýt. Když ji v létě 1946 vykopali, zjistili, že už nepůjde scelit.

Kopii vytvořil žák původního autora sochař Jan Tříska a byla postavena na dvůr Nové školy. Odhalení se zúčastnil tehdejší ministr zahraničí Jan Masaryk. V únoru 1976 se situace opakovala, socha skončila v Olomouci. V prosinci 1989 sochu nalezli ve dvoře chválkovického statku. Nového odhalení se zúčastnil Tomáš Baťa a rektor Univerzity Palackého Josef Jařab a škola opět získala Masarykovo jméno.

Za zmínku stojí, že akademický sochař Jan Tříska /4.12.1904 Pelhřimov – 24.9.1976 Prostějov/, známý tvorbou pomníků významným událostem a osobnostem, započal svou tvorbu v Tršicích. V mládí následoval bratra Františka, tou dobou člena kočovné divadelní společnosti ředitele Türschela-Slavinského. Za pobytu společnosti v Tršicích se seznámil s místním kamenosochařem Čeňkem Palíkem. Divadelní společnost opustil a nastoupil do Palíkovy dílny, kde se po dvou letech vyučil kamenosochařem.

Poslední léta byl Palík zaměstnán ve státním zemědělském muzeu v Praze, kde modeloval užitková a chovná zvířata různých plemen. Poslední jeho vlastní a tvůrčí myšlenkou byly ryby třeboňských rybníků, které se nacházely v muzeích v Praze, v Brně a v Bratislavě.

Čeněk Palík zemřel na tuberkulózu dne 10. září 1939 a je pohřben na hřbitově ve Velké Bystřici.

 

Zdroje:

  • Tršický měsíčník 12/1966 
  • archiv
  • Hospodářské noviny 29.4.2008
  • matriky Tršice a Velká Bystřice 
  • Wikipedie
  • vzpomínky J. Nitky