O to víc si proto dnes musíme cenit pisatelů kronik, bez nichž by dnes už řada událostí zůstala na vždy zapomenutých. Týká se to i Zákřova, kde listy obecní kroniky jsou popsané jen z jedné pětiny a ostatní zůstaly prázdné. Ale i tak se z ní můžeme dovědět skutečnosti na které dnešní Zákřováci mohou být pyšní. Cituji ze zápisu: „V roce 1922 byl zřízen Kroužek divadelních ochotníků a sehrál tři divadelní hry: Podvodnice, Magdalena a Za cizí hříchy. Uspořádal také Mikuláškou zábavu.“ Rovněž v následujících letech byli zákřovští ochotníci aktivní. V roce 1924 nastudovali čtyři hry a v dalším roku dvě. Také v roce 1926 byl divadelní kroužek v Zákřově činný. Opět cituji z obecní kroniky: „Místní kroužek divadelních ochotníků mimo jiné uspořádal Silvestrovský večírek při němž sehrál jednoaktovku ‚Fotografická dílna‘. Poslední záznamy o činnosti zákřovských ochotníků jsou v obecní kronice z roku 1929, kdy v ní zápisy končí. V ní je psáno, že 23. ledna se konala valná hromada ochotnického spolku, který čítal 27 členů přispívajících a a 16 činných. V uvedeném roce zákřovští ochotníci uspořádali 13. ledna ples, 17. ledna se na novém jevišti představili hrou „Nešťastné pátky“ a během roku pak divadelními hrami „Markytánova dcera“, „Černé oči“ a 30. listopadu hrou „U Dušánků“. Poslední akcí toho roku byl na Zákřově Silvetrovský večer v podání tršických studentů.

Ale nejen divadla si všímali zákřovští kronikáři, starosta obce Jan Švarc, který kroniku založil, a jeho následovník ve funkci kronikáře, odborný učitel Jan Kostruch z Tršic. Z kroniky se proto můžeme například dovědět, že už v roce 1925 byla na Zákřově provedena elektrifikace. Dokonce o čtyři roky dřív než ve Vacanovících, které byly v té době pokládány za velice pokrokovou obec. „Peníze byly na elektrifikaci Zákřova zaopatřeny jednak výpujčkou a jednak subvencí. S pracemi započato v červnu a v červenci počalo se již svítit,“ zaznamenal kronikář.