Služebné v hospodě na Bělé se narodilo nemanželské dítě. Rychtář ji vyhnal i s novorozenětem do mrazivé noci. Mladá matka s pláčem běžela směrem k Tršicím a odbočila z cesty na Kopec, kde stával dříve dřevěný kříž. Uštvaná poklekla před křížem a tam do rána zmrzla i s novorozenětem. O tragické smrti mladé matky se dlouho v kraji vyprávělo a až kříž po letech podehníval, byla na tomto místě postavena boží muka jako památka na oběť panské zlovůle tehdejší doby.

Vložený obrázek

U naší boží muky na Kopci byla již v dobách starého Rakouska po mnoho let uctívána památka upálení mistra Jana Husa, kde pokaždé v podvečer 5. července vzplála hranice.

Boží muka byla zdarma opravena za první republiky zednickým mistrem Antonínem Grégrem a dvě lípy u ní vysadili žáci tehdejší měšťanské školy dne 2. května 1919 na památku naší národní samostatnosti, nabyté 28. října 1918. Od boží muky býval odjakživa pěkný výhled do široké části Hané a při jasném dni je viditelná až od Olomouce. Když se v červnu 1866 rozpoutala u Dubu a Tovačova bitva rakousko pruských vojsk, mnoho občanů tršických odtamtud vyhlíželo na tehdejší bojiště, stejně tak před samým koncem druhé světové války, kdy v těchto místech duněla sovětská děla, prorážející si cestu nacistickými vojsky k dobytí Olomouce.

 

Zdroj – Tršický měsíčník 4/1966