První barva, která odstartovala veselý týden, byla modrá. Modré pondělí vycházelo spíše z lidových tradic, kdy se v předešlý den o květné neděli nepracovalo a tato nečinnost se volně přenesla i na další den. V přeneseném významu můžeme říci, že „modrá“ vychází z německého "blau" jakožto "neschopný práce" nebo "podnapilý". Kostely se zdobily modrými stuhami a suknem připomínající čistotu a nevinnost.

Do žluté zářící barvy ladili své šatstvo žáci v úterý. Tomuto dni se mimo žluté úterý říká také úterý šedivé. V tento den již začíná velký jarní úklid, především se utíral prach a vymetaly se pavučiny ze všech koutů. Odůvodněním pro žlutou barvu je typické dubnové proměnlivé počasí – chvíli slunečno, chvíli zataženo, a také blýskavé paprsky slunce odrážející se na umytých oknech.

Ve středu přišly děti ve škaredém či neoblíbeném oblečení. Našli se i tací, kteří to vzali do vlastních rukou a velmi nápaditě si škaredé oblečení sami vytvořili – stačí staré tričko, trocha kečupu, nůžky a originální tričko je na světě. V tento den Jidáš zradil Ježíše a tradice velí, že bychom se neměli po celý den na nikoho mračit, jinak nám středeční zkrabacený obličej zůstane po celý rok. Škaredé středě se také říká někdy černá nebo sazometná, neboť v tento den se v domech vymetaly saze z komína a vyháněli zlí duchové.

Čtvrtek ovládla zelená barva a téměř všichni zdánlivě připomínali zelené žabky. Podle pověr se v tento den měla jíst pouze zelená jídla, která zajišťovala zdraví po celý rok. Na Zelený čtvrtek se pečou tzv. jidáše, připomíná se poslední Pánova večeře a vpodvečer „odlétají“ kostelní zvony do Říma. Zvony nahrazují děti s řehtačkami, klapačkou a rámusidlem, a to až do soboty, kdy se zvony zpátky vracejí.

Týden byl završen Velkým pátkem, a že velký skutečně byl. Tu jste mohli vidět tričko po tátovi, tuhle zase šaty po mamince. Dětem sahalo oblečení po kolena, někdy dokonce až po kotníky. Pověry praví, že na Velký pátek se hory otevírají a přináší své poklady. Také by se měl uhasit veškerý oheň, nemělo by se prát prádlo, nic si půjčovat ani darovat. V křesťanství je tento den spojen s ukřižováním Ježíše – smutek, modlitby a pracovní klid je namístě.

Vložený obrázek

Konec barevného týdne. Nebo ne? Jistě, že ne! Ještě následující pondělí se zahalilo do červeného kabátku na počest Velikonočního pondělí. Ač pro křesťany svátky velikonoční vrcholí a končí nedělí, většina lidí ještě pokračuje lidovou pondělní tradicí – koledováním s pomlázkou. Červená barva symbolizuje život, plodnost, lásku a náklonnost, a právě cibulí barvená velikonoční vajíčka byla tradičně nejčastější. Touto láskyplnou barvou byl již opravdu barevný týden ukončen. Každému, kdo se těchto pestrobarevných dnů účastnil, se jistě vykouzlil úsměv na tváři a vykouzlí se i tomu, kdo si naše kabátky prohlédne. 😊