Místo pro stanici bylo upraveno z jedné budovy patřící kapitole olomoucké. Tato byla v roce 1838 a sloužila do roku 1848 jako ovčinec, pak jako koroptvárna a stodola. V roce 1905 byla upravena jako kaple, kde byly slouženy mše místo scházejícího kostela, který byl rozbourán a znovu postaven, až do 20. 6. 1906. V roce 1921 byla část této budova přeměněna v obytné stavení a sloužila dělníkům za byty, kteří pracovali v kapitolní cihelně. V roce 1922 na podzim byla upravena pro četnickou stanici, ale dělníci ji doposud obývali, takže s velkou potíží mohly jím býti v Tršicích byty vykázány a konečná výprava bytů byla v lednu 1923 ukončena.

Stav četnické stanice byl určena na velitele stanice a dva strážmistry. K dozorčímu obvodu patří obce: Tršice, Zákřov, Lazníčky, Lazníky, Výkleky, dále samoty Hejk, Pančava, Pila Hambálek, Dolní a Prostřední mlýn. Z pohraničních obvodů četnických se obcházejí dle potřeby a bezpečnostních poměrů obce Lipňany, Vacanovice, Doloplazy, Daskabát, Velký Újezd, Svrčov, Radvanice, Lhota Zábeštní, Penčice a samota Hájenka Olešnice.

Od 1. 2. 1933 stanice přemístěna do budovy „Radnice“ a tam sídlila až do svého zrušení. Poslední zápisy v kronice jsou z roku 1950.

Zdroj – Kronika Četnické stanice Tršice – www.archives.cz