Hokejový oddíl vznikl v roce 1933 a přetrvává až do dnešních dnů. Hráči hráli pod různými názvy – Sokol Tršice, TJ Sokol Tršice, TJ Tršice, Everest Tršice, HC Tršice – na názvu ale nezáleží. Nejdůležitější je zápal pro hru, nadšení, obětavost, radost z výhry, smutek z porážky a především kamarádství, které trvá bez rozdílu generací.

Ve dnech 8. – 10. Března 1956 uspořádal UV TSO SOKOL celostátní finále dorostu pohárovou soutěž v ledním hokeji v Brně. Účastnili se ho krajští přeborníci staršího dorostu z celého tehdejšího Československa. O nejvyšší umístění se utkaly družstva ze Stodu, Okříšek, Zvolenu a Tršic. Tršice ve finálovém utkání porazily Okříšky a staly se tak držitelem poháru a titulu „Přeborník TSO SOKOL pro rok 1956“. Tato cenná trofej je trvale umístěna v místním muzeu.

Vložený obrázek

Čestnými hosty výstavy byli přímí účastníci tohoto utkání a to – Hudec Bohumil, Nakládal Josef, Lepař František, Vyhlídal Václav a Štěpánek Miroslav. Bylo to krásné a radostné setkání zdatných osmdesátníků. Pánové, bylo nám ctí!

Mnoho vzpomínek bylo také věnováno nestoru tršického sportu – panu učiteli Novákovi. „Tonda“ Novák zanechal stopu v několika generacích dětí a vychoval řadu dobrých hráčů, kteří později hráli v městských oddílech, např. Meopta Přerov – Nakládal, Hudec, Lepař, Šimeček. A když zamrzl rybník, scházely se tam celá léta všechny generace hokejistů.

Řada návštěvníků výstavy vzpomínala na „Zimáček“. Ten byl centrem hokejového dění v šedesátých a sedmdesátých letech, bylo na něm sehráno mnoho soutěžních utkání a sloužil i škole a veškeré mládeži. Tehdy byly příznivé zimy a bruslilo se všude, kde se dalo – na rybnících i na potoku. V osmdesátých letech se veškeré soutěže přestěhovaly do městských hal a areál zpustl. V současnosti se již využívat nedá, ale pokud zamrzne, tak rybník pod hradem vždy ožije.

Vložený obrázek

Zdatným následníkem pana Nováka byl od roku 1996 pan Jiří Tylich. Ve více jak dvacetileté éře, pod názvem HC Sokol Tršice a později SLH EVEREST Tršice, vybojovali řadu titulů v krajských soutěžích. Mnoho ročníků vyhráli a jejich trofeje byly na výstavě velmi ceněny. Je toho tolik, že by to zabralo celou místnost. Je velká škoda, že oddíl nemá klubovnu, kde by své úspěchy mohl presentovat.

Současní hráči hrají Záhorskou extraligu a zdatně pokračují v tradici. Jejich výsledky nejsou tak oslnivé, ale bojují statečně a soupeřům nedají nic zadarmo. Žijí hokejem jako jejich dědové a otcové a mají snahu vše předat svým dětem. Nejen proto uspořádali tuto výstavu, chtěli oslavit výročí a rovněž dát možnost veřejnosti, aby si tradici tohoto sportu v naší obci připomněla a aby ho i nadále podporovala.