Honzo, co tě přivedlo ke skautingu?

Na jaře roku 1968 jsem se dostal k několika starým skautským časopisům a knihám Jaroslava Foglara. To jsme bydleli v Lazníčkách a jezdil jsem na průmyslovku do Přerova. Přišel za mnou příbuzný Josef Lepařík, který skautoval v Lazníčkách v době 1945 - 1949 i s mým strýcem Janem Ševčíkem a požádal mne o pomoc s obnovením skautského oddílu. Vznikla družina Lišáci, kam chodili i kluci ze Zákřova (Tonda Glír, bratři Calábkovi) a začali jsme se schůzkami a výpravami do okolí. Absolvoval jsem nějaké jednodenní kurzy v Přerově a v červenci jsme měli první tábor na Smilově u Hrubé Vody.


Můžeš naše čtenáře krátce seznámit se skautským oddílem jehož jsi členem?

Nyní bydlím v Čechovicích, kde jsme po druhém totalitním zákazu (1970) skautského hnutí obnovili v roce 1990 oddíl, který se jmenuje Poutníci. Navázali jsme také na historii poválečného oddílu v této obci. Patřili jsme pod středisko Velká Bystřice , ale od roku 1992 vzniklo nové středisko Velký Týnec, kam patřil ještě oddíl Doloplazy a Krčmaň. Později se přidal i oddíl Vacanovice, Velký Újezd, Město Libavá. 

Vložený obrázek

Sluneční zátoka u Ledče nad Sázavou – pomník Jaroslava Foglara, který zde několikrát tábořil se svým skautským oddílem. Jan Pečínka (uprostřed) se skautem Petrem Denkem z Čechovic a Prabu Singh, student (a skaut) Lékařské fakulty UP v Olomouci, který pochází z Afganistánu a nyní pracuje jako lékař v Londýně. Foto asi rok 2011.


Pokud je mi známo v tomto oddíle jsou také členové z Tršic nebo místních částí této obce. Můžeš některé jmenovat a zmínit se o jejich aktivitách ve skautu?

Do oddílu ve Vacanovicích patřilo i několik skautů z Tršic, Jan a Martin Mahdalovi, Eliška a Ondra Vláčilovi a další.

Klubovna byla v obecní budově ve Vacanovicích a členové oddílu se podíleli na našich střediskových akcích. Byly to například skautské čarodějnice na Hradisku u Velkého Týnce, obnova Staré Vody u Libavé, letní tábory na přehradě Slezská Harta, zimní výpravy k pramenu Odry a jiné. Kluci Polákovi se účastnili také světového skautského jamboree v Thajsku. Oddíl vedl Tomáš Kouřil. Bohužel oddíl se před 2 roky rozpadl a někteří skauti se přehlásili do Týnce, Doloplaz a Velkého Újezdu.


Já tě znám především proto, že se angažuješ při návštěvách amerických studentů v Tršicích, kteří chtějí na místě poznat osudy zde ukrývané židovské rodiny Wolfových za 2. světové války. Jaké jsou tvé dojmy z těchto návštěv?

Vzhledem k tomu, že jsem v Tršicích absolvoval šestou až devátou třídu základní školy, měl jsem zde tak trochu zapuštěné kořeny. Rád vzpomínám na pana učitele Nováka, paní učitelku Mačákovou a další. Historii zákřovské tragedie jsem znal, ale knihu „Deník Otty Wolfa“ jsem si přečetl až po jejím vydání po sametové revoluci. Když jsem se doslechl, že se chystá vybudování pomníku rodiny Wolfových v lese, pomohli jsme s vyklizením prostoru u jejich úkrytu. Pomník realizovala firma pana Brüknera z Olomouce, která nám skautům pomáhala také při obnově pomníku padlým v I. světové válce ve Staré Vodě. Setkal jsem se panem Dr. Karlem Březinou, který byl u začátků návštěv studentů z USA. Ta historie je tak silná, že se snažím do toho zasvětit i naše mladší skauty a skautky. Letos jsme pomáhali upravit okolí pomníku v lese, vysekali jsme porost ostružin, vyhrabali napadené větve, opravili můstek přes potok a schody na přístupovém chodníku. A od roku 2012 se vždy účastníme setkání s americkými studenty při jejich návštěvě v Tršicích. 


Osud rodiny Wolfových není jediné co tě zajímá. Můžeš něco říct o svých dalších aktivitách?

Náš oddíl v Čechovicích se podílí na každoročních letních táborech a bylo jich už 30. První na Horní pile za Velkým Újezdem, potom 3 roky Olešnice, 3 roky Domašov, Veselíčko, Lipová a nyní už dlouho na Slezské Hartě. Organizovali jsme se skauty z Olomouce zimní závody v běhu na lyžích „Memoriál Vládi Tylšara“, připravujeme každoročně zimní pochod k pramenu Odry, pořádáme skautský ples, 30. dubna vždy upalujeme skautské čarodějnice na Hradisku u Velkého Týnce, v Olomouci pořádáme od roku 1995 vždy v listopadu mezinárodní setkání skautských sběratelů. Již 25 let organizujeme akci "Obnova Staré Vody" u Libavé, kde zanikla původní vesnice, která byla významným poutním místem. Pracovali tam s námi také skauti z Polska, Francie, USA, Kanady, Holandska, Německa, Ruska a Slovenska. Navázali jsme také kontakty s německými rodáky, kteří museli z této oblasti Sudet odejít v roce 1946. V roce 1994 jsme poprvé vyjeli na skautské jamboree do Holandska. A od té doby jsme měli naše skauty i na dalších těchto světových setkáních skautů v Chile, Thajsku, Anglii, Japonsku, Švédsku. Z příprav na tyto akce vznikla i má skautská přezdívka „Jambo“ . Byli jsme na dalších skautských akcích v Polsku, Rakousku, Švýcarsku, Německu, Ukrajině a na Slovensku. Organizovali jsme skautské výměny partnerských měst Olomouc a Owensboro z Kentucky v USA.

Vložený obrázek

Jan Pečínka s Petrem Denkem u hrobu Jaroslava Haška v Lipnici.


Jaký je dnes zájem mezi mladými lidmi o skauting?

Zájem dětí (a jejich rodičů) je o skauting velký. Naše středisko má nyní registrováno 290 členů. Například do oddílu Čechovice nám rodiče vozí děti z Hluboček, Grygova, Velkého Týnce. Často jsou to děti našich dřívějších odchovanců. Přijmutí dalších mladších členů brání mnohdy nedostatek činovníků (rádců družin a vedoucích oddílů). Nárůst členské základny je celorepublikový, spolek – Junák-český skaut má nyní přes 60.000 členů. 


Čeho si nejvíc ceníš na své dosavadní činnosti ve skautu?

Toho, že se nám podařilo obnovit oddíl, později celé středisko a že naše činnost je tak rozsáhlá. Hlavní a podstatná činnost skautů je ve výchově mladé generace, která se odehrává na týdenních schůzkách v klubovnách, na výpravách do přírody, táboření a mezinárodních aktivitách.

Naučit děti samostatnosti, schopnosti pomáhat jiným a být dobrým člověkem. Vždy mě potěší, když vidím jak mladí rádcové, vedoucí oddílů a další činovníci dokážou realizovat naši skautskou činnost.


Jaké máš plány do budoucna?

Teď je aktuální příprava letního tábora, oslavy 100 let skautů v Olomouci a výprava našich skutů na světové jamboree do USA. Obnovení skautských výměn s městem Owensboro a připravit výměnu se skauty z Ekvádoru. V loňském roce jsme s nimi navázali kontakty. Pokračovat v práci na Staré Vodě a postupně předávat skautský štafetový kolík svým nástupcům. Moje sedmdesátka se blíží.


                                                                                                            Děkuji za rozhovor Miroslav Rozkošný