Prací na odkrývání a čištění malby, která významně obohatila interiér zámku, se ujala restaurátorka K. Trezuljaková. Z nástropní malby o rozsahu asi 15m2 bylo sejmuto několik vápenných a hlinkových vrstev, provedeno vytmelení a malířská retuš chybějících částí. Podle odkryté signatury na meči sv. Václava jde o dílo olomouckého malíře Rabenalta (1819 - 1892) z roku 1876. Kompoziční jádro malby, jejíž význam je dán především hodnotou heraldickou, tvoří rozvíjená kartuše olomoucké kapituly, do jejíhož majetku tršický zámek od roku 1568 patřil. Znak olomoucké kapituly pochází z doby olomouckého biskupa kardinála Františka kardinála z Ditrichštejna a byl až do počátku 19. století každoročně uváděn na tištěném kapitulním kalendáři.

Vložený obrázek

Heraldická malba


Základ znaku tvoří romanticky cítěná figura českého knížete Václava ve zlatém brnění, s knížecí čapkou, mečem a praporcem. U nohou knížete jsou umístěny tři španělské štíty. Na středním zlatém štítu je namalována černá svatováclavská orlice se zlatou osmicípou hvězdou na hrudi. Po heraldicky pravé straně je erb arciknížectví rakouského: v červeném poli stříbrné břevno a knížecí koruna se třemi viditelnými oblouky, červenou výplní a hranostajovým lemem. Na opačné straně je umístěn erb Říše římské s černou dvouhlavou orlicí a císařskou korunou.

Ve čtyřech rozích malby, původně vyplňující strop dnes zrušené místnosti, doplňují kompozici zavíjené kartuše se čtyřmi identickými erby olomouckého kanovníka Arthura z Koeniegsbrunnu (1817 - 1880). Ve čtvrceném štítu – položeném na osmicípé hvězdě – je na prvním a čtvrtém zlatém poli zobrazen krahujec. Zbývající dvě červená pole štítu jsou dělena dvěma šikmými stříbrnými pruhy. Nad štítem je umístěna baronská koruna, berla, mitra s fibriemi (druh vlákna z agave) a fialový klobouk se šesti střapci.

Arthur z Koeniegsbrunnu patřil mezi nejvýznamnější osobnosti olomouckého života minulého století. Narodil se v Brně 20. září 1817 a po studiích ve Vídni a v Olomouci působil mimo jiné i jako ředitel kapitulních statků a vrchní inspektor olomoucké arcidiecéze. Byl horlivým vlastencem a na české straně stál i jako zemský poslanec. Redigoval vlastenecký časopis „Cyril a Metoděj“, obětavě podporoval počátky olomouckého Vlasteneckého muzea. V roce 1848 vedl do Vídně deputaci složenou ze zástupců Hané a Valašska se žádostí o připojení Moravy k Čechám. Za dva roky se přihlásil k zakladatelům Národní jednoty v Brně.


Poznámka:

Za Arthura z Koeniegsbrunnu byly zrušeny valy na jihovýchodní straně zámku, zahrada ovocnářská a zelinářská, zřízen úhledný park vysázený okrasnými keři, domácími i cizokrajnými stromy, hlavně jehličnany. Jeho dílem byl i hájek za Horním mlýnem a řada lip podél hlavní cesty v Chaloupkách, nad levým břehem říčky Olešnice. Pamětníci vzpomínají na vzrostlé a rozložité lípy a na bohatou žeň v době květu. V letech 1871-1880 pobýval v Tršicích, kde také 8. 4. 1880 zemřel.


Zpracováno na základě informací z původních stránek obce Tršice. Autor původního textu: J. Vybíral.